Břeclav se stala hostitelem 45. MČR ve šprtci. 24 mužů, 8 veteránů, 8 žen, 8 starších žáků, 8 juniorů a 6 mladších žáků přijalo do Břeclavi bojovat o mistrovské tituly a medaile.
Kromě mužské kategorie se všude hrálo systémem každý s každým. V mužích bylo 24 účastníků rozděleno do 4 skupin po 6 hráčích podle umístění v ČP. Z každé skupiny postoupili 2 nejlepší hráči do čtvrtfinále.
V mladších žácích byl favorit jasný – Filip Justra (SVČ Smajlík Litvínov). Ten do posledního zápasu šel z druhého místa se ztrátou 1 bodu na průběžně prvního Daniela Sušila (Zlatí Rytíři Větrný Jeníkov). V posledním kole se utkali právě tito dva hráči proti sobě. Sušilův útok byl účinnější než Justrova obrana (pro někoho překvapivě), vyhrál 4:2 a mohl slavit zisk titulu. Na stupních vítězů jej doplnil jeho týmový kolega – Jan Vácha, který díky výhře nad Adamem Kölblem v posledním kole skočil až na celkové 2. místo. Bronz bral díky bláznivé přestřelce v posledním kole (4:4 s Dominikem Šulcem) Martin Pilař (Tučňáci 14. ZŠ Most). Brambora zbyla na favorita soutěže, Filipa Justru. Na pátém místě skončil domácí nováček na MČR – Dominik Šulc. Poslední skončil Adam Kölbl (BHC Moravský Krumlov), kterému se nepodařilo obhájit medaili z loňské sezóny.
Ve starších žácích vyhrál ČP Jaroslav Čech (Gunners Břeclav). Ve starších žácích se hrálo velmi defenzivně. Průměrně každý zápas skončil remízou. Jen dva hráči měli průměr vstřelených branek na zápas větší než 2. To Jaroslav Čech a Jaromír Houzar (oba shodně 17 vstřelených branek v 7 zápasech). Shodou okolností se tito 2 hráči setkali v posledním kole v přímém souboji o první místo. Oba měli před posledním kolem bilanci 4-2-0, lepší skóre měl Čech, takže mu s Houzarem stačila remíza. Potřebnou remízu se mu podařilo uhrát. Finálový zápas skončil 1:1. Čech mohl slavit zisk mistrovského titulu s bilancí 4-3-0 a celkovým skóre 17:3. Houzar měl důvod být smutný, protože skončil „až“ druhý, ale jeho stříbro znamenalo zisk 3. medaile pro Zlaté Rytíře. Bronz putuje do Mostu zásluhou Petra Pečarky. Brambora putuje rovněž do Mostu díky Vlastimilu Třasákovi. Až pátý skončil domácí zástupce Jakub Straka. Šesté místo obsadil Tomáš Kolouch (BHC Moravský Krumlov), 7. skončil další hráč Mostu – Vojtěch Kubišta. Poslední skončila debutantka na MČR – Adéla Hubalíková (Šprti Mutěnice), která se nemusí za svůj výkon vůbec stydět.
V juniorech šlo o velmi vyrovnanou kategorii. Co jméno, to aspirant na stupně vítězů. Opravdu v této kategorii nebyl žádný outsider. ČP vyhrál se solidním náskokem Jan Gabriel Hajduch (Šprti Mutěnice), který získal úchvatných 966 bodů. Po 5. kole vedl právě Hajduch, který měl o bod více než Tomáš Sýkora (BHC Moravský Krumlov) a průběžné 3. místo patřilo Danielu Suchému (BHK IQ Boskovice), který měl o bod méně než Sýkora. V 6. kole ztratili teoretickou šanci na stupně vítězů mostečtí Oliver Čermák a Lukáš Bušo. Zbývající hráči byli před posledním kolem ještě ve hře o stupně vítězů. Do posledního kola šel se 14 body Hajduch, 13 bodů měl Sýkora, za nimi byla již větší bodová propast. Průběžně 3. byl s 9 body Daniel Suchý. V zápase dvou zklamaných, kteří měli rozhodně větší ambice před MČR, si částečně spravil chuť Michal Trávník (Šprti Mutěnice), který si poradil s Oliverem Čermákem 6:4. V posledním kole prohrál i další mostecký hráč – Lukáš Bušo, který podlehl 0:2 Suchému. Pro Suchého to znamenalo jistotu bronzu, pro Buša naopak poslední místo. Pomoc od Buša potřebovala poslední mostecká naděje Dalibor Sem. Kvůli výsledku Buša měl jistotu, že se neumístí na stupních vítězů, ale remízou 1:1 mohl vzít titul Hajduchovi. Hajduchovi však pomohl jeho týmový kolega Michal Mokruša, který porazil Sýkoru 4:2 a vzal mu tak naději na titul. Z titulu se mohl radovat tedy Hajduch, stříbro bral Sýkora a bronz Suchý. Spokojenost s výsledky juniorů rozhodně nemohla panovat v Mostě. Odjet z této kategorie bez medaile, i přes 3 silné zástupce v této kategorii, muselo mosteckým způsobit zklamání. O vyrovnanosti a určité opatrnosti juniorské kategorie vypovídá i fakt, že každý 4. zápas skončil remízou a mistr ČR v této kategorii – Jan Gabriel Hajduch, vstřelil více než 1 gól pouze v 1 zápase.
Kategorie veteránů byla na MČR letos popáté. V předchozích 4 ročnících vyhráli jen hráči Prague NHL – 3x Jaromír Foltýn senior a 1x Miroslav Štětina. Letos oběma předchozím mistrům přibyla větší konkurence. Poprvé se na MČR v této kategorii představilo 8 hráčů místo 6 jako v předchozích letech. Letos měli Štětina a Foltýn sen. nepříjemného konkurenta, legendu BHK IQ Boskovice, Bohumila Ferugu. Nemůže zapomínat ani na další hráče jako Karel Racek, Petr Švéda, Jozef Matuščín a 2 nováčky: Martin Duda (BHC Dragons Modřice) a Jaroslav Laštovica (Vsetín Jokers). Po 4 kolech vedl Foltýn sen. s 10 body, 2. byl Feruga 8 bodů a 3. byl se 7 body Štětina. V 5. kole vyhrál Štětina nad Laštovicou 5:1 a vytvořil tlak na své konkurenty, kteří se v 5. kole utkali proti sobě. Feruga ve veledůležitém utkání porazil 4:2 Foltýna a dostal se do průběžného vedení. V předposledním kole remizoval Štětina 0:0 s Ferugou a Foltýn dostal šanci se před posledním kolem dostat opět do vedení. S touto velkorysou nabídkou nepohrdl. Porazil Matuščína 2:0. Před posledním kolem: 1. Foltýn 13 bodů, 2. Feruga 12 bodů a 3. Štětina 11 bodů. Štětina porazil Dudu 8:2 a už musel jen čekat, co na to jeho konkurenti. Feruga po velkém boji porazil Matuščína 3:2. Už to bylo jen na Foltýnovi, pokud porazí Švédu, bude slavit zisk svého 4. mistrovského titulu. Švéda byl proti. Utkání stačilo 2:2, což znamenalo konec nadvlády pražských veteránů na MČR. Titul putuje do Boskovic zásluhou Bohumila Ferugy. Stříbro díky lepšímu vzájemnému zápasu patří Jaromíru Foltýnovi sen. a bronz bere jeho týmový kolega Miroslav Štětina. Na 4. místě skončil Jaroslav Laštovica, jedno z překvapení letošního MČR. 5. skončil Karel Racek (Prague NHL), který ze 7 zápasů prohrál pouze 1x, ale k tomu přidal 5 remíz a 1 výhru a to bylo málo. 6. Petr Švéda, 7. Jozef Matuščín a 8. skončil Martin Duda.
V ženách byla určitě jednou z hlavních favoritek Mia Foltýnová, vítězka ČP a obhájkyně titulu z loňska. Nesmí se zapomínat ani na její konkurentky: zkušená Michaela Stix, ve formě hrající Kamila Žvaková, nevyzpytatelné Adéla Poštulková a Lucie Jílková. Dále se představila Adriana Němcová, nová hráčka Šprtů Mutěnice, která hraje šprtec teprve chvíli a má velký potenciál, Nataša Kalendová ta už je takovou stálicí na MČR. Klára Váchová, která se představila na MČR podruhé v řadě. Po 5 kolech byla 100% Kamila Žvaková, 5 výher z 5 zápasů a impozantní skóre 9:1, 13 bodů měla Mia Foltýnová a 12 bodů Michaela Stix. V 6. kole porazila Žvaková Kalendovou 3:1 a dostala pod tlak své soupeřky. Foltýnová se v 6. kole utkala právě proti Stix. Jejich utkání skončilo 2:2. Tento výsledek znamenal, že Kamila Žvaková může slavit zisk svého prvního titulu v kariéře a dokonce kolo před koncem! V posledním kole jistá mistryně remizovala s Foltýnovou 0:0, šanci alespoň na stříbro měla Stix, která však remizovala s Poštulkovou, kterou nepustila v tabulce před sebe. Čtvrtá skončila právě Poštulková. Páté místo patří Nataši Kalendové, šestá byla Adriana Němcová, sedmá Lucie Jílková a osmá byla Klára Váchová. Mistryně pro rok 2025 Kamila Žvaková se společně se stříbrnou, vítězkou ČP, Miou Foltýnovou představí na ME2026 ve slovenské Ilavě.
V mužích byly všechny skupiny velmi vyrovnané. Ve skupině „A“ mohlo myslet na postup před posledním kolem všech 6 hráčů. Nejlepší výchozí pozici měl Jakub Chytil, který měl ze 4 zápasů 6 bodů, zbylí jeho pronásledovatelé měli shodně po 5 bodech. Chytil prohrál 0:5 se Škorpíkem. Purket podlehl 1:3 Poštulkovi. V souboji letošních prvoligových spoluhráčů porazil Loučka 5:2 Matuščína. Škorpík, Poštulka a Loučka měli shodně 8 bodů a 1 si musel vytáhnout pomyslného Černého Petra. Rozhodovala minitabulka vzájemných zápasů. Loučka porazil 2:1 Poštulku a remizoval se Škorpíkem 1:1, Škorpík remizoval i s Poštulkou, tentokrát 0:0. To znamenalo 1. místo ve skupině „A“ pro domácího Loučku, ze 2. místa postupoval do play-off Miroslav Škorpík. Smolařem se stal Jan Poštulka, na kterého zbylo 3. místo, 4. v této skupině byl Chytil, 5. skončil Purket a 6. místo zbylo na náhradníka na poslední chvíli za Marka Švédu – Jana Matuščína.
Ve skupině „B“ byla situace jednoznačnější než v „A“. Vít Vondál ztratil body pouze ve svém 1. zápase (0:0 s Jakubem Řehořem) v dalších zápasech přidal 4 výhry a mohl slavit pohodlný postup z 1. místa. O postup hrála v posledním kole břeclavská dvojice Řehoř a Tirpák. Výhodnější pozici měl Tirpák, měl o bod více než Řehoř, takže mu stačila v posledním zápase výhra s Martinem Blahetkem Michálkem. Řehoř hrál v posledním kole s Justrou, kterého musel porazit a zároveň musel doufat v bodovou ztrátu Tirpáka. Tirpák prohrál 0:1 s Blahetkem Michálkem, to znamenalo šanci pro Řehoře. Tomu však nedal žádnou šanci Michal Justra a zhatil jeho postupové ambice výsledkem 1:5. Z 1. místa postoupil Vondál, 2. byl Tirpák, který v posledních dvou zápasech dvakrát prohrál, ale i tak mu 7 bodů stačilo na postup ze skupiny. 7 bodů měl i Michal Justra, který však s Tirpákem prohrál a musel se smířit se 3. místem ve skupině. O bod méně získali Řehoř a Blahetek Michálek. Lepší skóre měl Blahetek Michálek a skončil tak 4. ve skupině, na Řehoře místo postupu ze druhého místa zbylo až páté místo ve skupině. Poslední ve skupině skončil s pouhým 1 bodem Vojtěch Brauner, který musel být zklamán se svým výkonem na domácím MČR.
Skupina „C“ a další stejná pohádka, opět šlo o velmi vyrovnanou skupinu, ve které mohlo hned 5 hráčů pomýšlet nad postupem před posledním kolem. Jediný hráč, který byl ze hry venku, byl Vojtěch Ludvík, který měl za sebou velmi kvalitní sezónu a šlo tak jednoznačně o velké překvapení. Chuť před bojem o umístění si Ludvík spravil debaklem Michala Fraňka, kterého porazil 8:2. Hron si v souboji dvou 5 bodových hráčů poradil S Ondrou, vyhrál 5:2 a vyrovnal na 8 bodech Michala Fraňka. V posledním zápase skupiny, kde se utkali dva 7 bodoví hráči Šebestík s Vaníčkem, se rozhodovalo o osudu skupiny „C“. Pár vteřin před koncem byl stav 1:1, Šebestík se rozhodl vzít osud do své hokejky a vystřelil. Poslední střelu v tomto zápase „chytil“ Vaníčkův brankář, což znamenalo, že se Vaníček se Šebestíkem zařadili k 8 bodovým Fraňkovi s Hronem. Takže o umístění na pozicích 1-4 rozhodovala minitabulka vzájemných zápasů, ze které nejlépe vzešel Michal Franěk, ke kterému se v play off přidal Matyáš Vaníček. Třetí místo ve skupině „C“ zbylo na obhájce titulu z loňského MČR, Jana Hrona. Pár milimetrů rozhodlo o tom, že Šebestík nepostoupil ze své skupiny z 1. místa, ale skončil až na 4. místě. Pátý ve skupině „C“ skončil Radim Ondra a poslední skončila nasazená jednička této skupiny, Vojtěch Ludvík. Pro zajímavost: Kdyby Šebestíkova střela skončila ve Vaníčkově bráně, tak se z postupu radovali Šebestík a Hron. Jenže ani ve šprtci se na kdyby nehraje, a tak postoupili do play-off Franěk a Vaníček. Jedna střela rozhodla o osudu hned 4 hráčů ve skupině „C“.
Ve skupině „D“ se představilo několik aspirantů na stupně vítězů. Postoupit ze skupiny však mohli jen dva. Ačkoliv byly všechny předchozí skupiny velmi vyrovnané, tak ve skupině „D“ bylo nejvíce remíz. Nejlépe si s touto skupinou poradil domácí pořadatel, Simon Kaňa, který mohl slavit jistotu postupu do čtvrtfinále již kolo před koncem. O druhé postupové místo se v posledním kole v přímém souboji utkali Martin Vrána a Dalibor Frýba. Takže zápas, co mohl před MČR vypadat jako šlágr kola mezi Stohanzlem a Juchelkou, byl pouze bojem o 3. – 4. místo ve skupině, že v tomto zápase „o nic“ nešlo potvrdil i výsledek. Juchelka v bláznivé přestřelce porazil Stohanzla 6:5. Teď zpět k zápasu o 2. postupové místo ve skupině. Po 2 třetinách na ukazateli svítila remíza 0:0, která stačila k postupu Martinu Vránovi. Ve třetí třetině již góly padly. Vedení se ujal Dalibor Frýba a pustil se do bránění jednobrankového náskoku. Vrána však ukázal svou kvalitu, chvíli před koncem si dokázal vypracovat svou šanci, kterou proměnil a Frýba již neměl čas na vstřelení další branky, takže se díky remíze 1:1 mohl z postupu radovat Martin Vrána. Skupinu vyhrál Kaňa s 11 body, druhý skončil Vrána s 9 body. Třetí ve skupině „D“ byl Patrik Juchelka se 7 body. O bod méně měl na čtvrtém místě Dalibor Frýba. Až pátý skončil, v posledním kvartálu roku ve formě hrající, Erik Stohanzl. Na šestém místě skončil Jan Krmenčík, který na svém prvním MČR v mužích nepředvedl vůbec špatné výkony.
Čtvrtfinále
Umístění ve skupinách rozhodlo o složení čtvrtfinálových dvojic: Loučka x Vrána, Franěk x Tirpák, Vondál x Vaníček, Kaňa x Škorpík. S největším rozdílem dopadlo utkání mezi Vondálem a Vaníčkem. V repríze finále z roku 2023 nedošlo k odplatě. Opět se z vítězství radoval Vondál, který Vaníčka porazil 5:1. Další zápas, který byl rozhodnut v normální hrací době, byl zápas mezi Loučkou a Vránou. Vrána se ujal vedení v zápase, na které ještě Loučka zvládl reagovat (1:1), pak přidal Vrána ještě další branky, na které už Loučka nezvládl zareagovat. Vrána vyhrál 3:1 a mohl slavit postup do semifinále. V utkání mezi Fraňkem a Tirpákem nepadl gól v základní hrací době a ani v prodloužení se žádný z hráčů gólu nedočkal. O postupu rozhodovaly samostatné nájezdy, ve kterých ani od jednoho z hráčů nebyla vidět nějaká velká úspěšnost, nervozita hrála velkou roli. Šťastnějším byl Franěk, kterému se podařilo vstřelit rozhodující gól a poslal Tirpáka do bojů o 5.-8. místo. V posledním zápase byl k vidění velmi atraktivní zápas, ve kterém však rovněž branka nepadla. V prodloužení, které oba hráči chtěli rozhodnout, i když oba měli své postupové střely, vítězná branka nepadla. Opět byly na řadě nájezdy. Jak je u této dvojice zvykem, tak i v jejich 3. střetnutí v play-off na MČR byl úspěšnějším zkušenější Škorpík, dal 3 nájezdy ze 3 a to mu na postup stačilo. Tím skončila poslední naděje domácích na medaile.
Semifinále
Oba semifinálové zápasy skončily v základní hrací době nerozhodnými stavy. Vondál zachraňoval proti Škorpíkovi svou šanci na další mistrovský titul v posledních vteřinách, kdy se mu podařilo proměnit nájezd a vyrovnat na 2:2. V prodloužení měli oba hráči opět velké množství šancí. Branková konstrukce Škorpíkovy branky nejedenkrát zvonila, i Škorpík měl své šance. O vítězi však opět musely rozhodnout nájezdy. Škorpík potvrdil svou nájezdovou formu a stejně jako s Kaňou vstřelil 3 góly ze 3 nájezdů, což mu stačilo na postup do finále. V druhém semifinále, derby dvou týmových spoluhráčů, rozhodl v prodloužení Martin Vrána. Vyhrál 2:1 a mohl slavit postup do finále MČR.
O 3. místo
Jak to u těchto zápasů bývá, tak z některých hráčů odpadne semifinálová nervozita a někteří hráči se po neúspěchu v semifinále nedokáží tolik koncentrovat a motivovat k nejlepšímu výkonu. Utkání o 3. místo mezi Fraňkem a Vondálem proběhlo ve stínu taktického finále, což byla velká škoda. Michal Franěk byl při chuti, měl střeleckou formu. Vondála porazil 6:1 a spravil si chuť po neúspěchu v semifinále.
Finále
Finále, ve kterém se utkali jedni z nejlepších hráčů současnosti, bylo jedním z nejsledovanějších v posledních několika letech. Pořadatel upravil program tak, aby byly všechny kategorie dohrány a ostatní hráči mohli sledovat finále hlavní kategorie. Početná divácká kulisa se branky v základní hrací době nedočkala, ale k vidění bylo dost zajímavých akcí, taktických tahů a i nadějných šancí. Branka padla až na konci 2. atraktivního prodloužení. Oba hráči měli dostatek šancí na to dát gól a jít slavit mistrovský titul. Hrdinou dne se stal Miroslav Škorpík, který využil zaváhání svého soupeře a proměnil svou titulovou šanci. Celkový stav 1:0 pro Škorpíka. Oba fináloví aktéři si vysloužili od všech přítomných hlasitý potlesk za krásný zápas.
